Žluté svíčky, šišky a stuhy

Advent 2022

Advent (z lat. adventus = příchod) je období čtyř neděl před 25. prosincem. Slovo advent znamená v latině očekávání příchodu Ježíše Krista. Je to doba přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti. Dříve byla doba adventní zároveň dobou postu, kdy byly zakázány zábavy, svatby a hodování.

V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce v době od jara do podzimu, kdy bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce, a odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní, apod.

Česká hudební tradice se může pochlubit výjimečným počtem kvalitních adventních písní.

Netradiční věnec s arašídy

Netradiční věnec s arašídy

Kdy začíná advent 2022?

Advent v roce 2022 začíná první adventní nedělí, která připadá na neděli 27. listopadu 2022. 4. adventní neděle vychází letos na 18. prosince 2022.

Advent 2022

Železná neděle - 27.11.20221. neděle v prosinci
Bronzová neděle - 4.12.20222. neděle v prosinci
Stříbrná neděle - 11.12.20223. neděle v prosinci
Zlatá neděle - 18.12.20224. neděle v prosinci

Adventní věnce 2022

Adventní věnec je vánoční dekorace a pomůcka k odpočítávání čtyř týdnů (advent), které zbývají do Vánoc. Obvykle má podobu věnce z jehličí se čtyřmi svíčkami. Věnce mohou být tradičně pletené z jehličí nebo z proutí, adventní věnec keramický, z perníku, moderní věnce kovové a porcelánové.

Adventní věnce se svíčkami se jako dekorace pokládají sváteční stůl. Každou neděli se zapaluje jedna svíčka.

Věnce bez svíček se věší na vchodové dveře do domu, bytu nebo kanceláře v zaměstnání.

Adventní kalendáře

Adventní kalendáře jsou obdoba adventních věnců pro děti. V dnešní době si zejména děti od začátku prosince otevírají adventní kalendář, který jim připomíná, že Vánoce se blíží a i ony musí svým způsobem dodržovat půst - být „hodné“, aby jim Ježíšek přinesl dárky.

Advent 2022 obrázky přání

Následující adventní obrázky můžete poslat svým přátelům a známým a použít je jako adventní přání.

Adventní svícen rovný

Adventní svícen rovný

Vánoční věnec žluté svíčky

Vánoční věnec žluté svíčky

Luxusní věnec s netradičními svíčkami

Luxusní věnec s netradičními svíčkami

Věnec se stuhou Merry Christmas

Věnec se stuhou Merry Christmas

Klasický věnec na dveře

Klasický věnec na dveře s červenými stuhami

Symbolika a význam adventu

S adventním obdobím je spojena celá řada lidových i moderních tradic.

Věnce ze zelených rostlin, stejně jako svíčky, se v Evropě používaly jako symbol už před příchodem křesťanství.

Tradici výroby adventního věnce zavedli protestanté v severním Německu odkud se v 19. století rozšířila po Evropě. Podobně jako vánoční stromek zdobený svíčkami.

Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec, který má v různých oblastech různou podobu, v České republice (a v katolických zemích) nejčastěji se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou fialové (modré) a jedna růžová.

Barvy adventu

Fialová (modrá) barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Tradice zapalování svíček na věncích přímo vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící o svátcích zvaných Chanuka.

Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v poslední době jsou především kladeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svící vyjadřuje stupňující se očekávání a radost:

Na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.

Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.

Na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.

Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den.

Kromě adventních věnců se vily i prosté věnce bez svící z různých rostlin, které měly symbolický význam. Většinou měly zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství.

Řezání barborek

Na svátek sv. Barbory, tzn. 4. prosince, se vžila tradice řezání "barborek", tj. větviček jakýchkoli stromů a keřů, které mohou do vánoc rozkvést, nejčastěji třešňových, ale i z jiných ovocných stromů, kaštanu, dřínu apod. "Barborka", která rozkvetla o vánocích, přinášela do domu štěstí a děvčatům na vdávání předpovídala svatbu.

Svátek svatého Mikuláše

V předvečer svátku sv. Mikuláše podle tradice obchází sv. Mikuláš ve společnosti anděla a čerta rodiny s dětmi, děti jsou tázány, zda jsou hodné, mohou přednést básničku nebo zazpívat písničku. Hodné děti dostávají sladkosti, v poslední době stále častěji i věcné dárky, zlobivé děti pouze uhlí, brambory a jiné produkty, které symbolizují původ dárku "od čerta". V některých rodinách Mikuláš děti nenavštěvuje, pouze rozdává dárky za okno apod. Tento svátek má původ jednak v osobnosti sv. Mikuláše, který proslul svojí štědrostí k potřebným.

Jmelí

V době adventu si lidé rádi zdobí svoje domovy jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání do domu, podle Keltů také plodnost. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku až do příštích vánoc. V zemích s Keltskou tradicí se k adventní a vánoční výzdobě používá také cesmína a břečťan, které mají chránit domov před čarodějnicemi a zlými duchy.

Vánoční cukroví

V této době se připravuje také vánoční cukroví, které má svůj původ v pohanské tradici oslav slunovratu, kdy mělo funkci ochrannou a obřadní. To se postupně přeměnilo v cukroví slavnostní. Pečení cukroví je významné pro rodinný život, umožňuje rodině strávit čas spolu v pohodlí a klidu domova, navozuje příjemnou atmosféru díky aromatickým kořením a dodává domovu nádech blížících se vánoc. V mnoha rodinách si během pečení cukroví zpívají nebo poslouchají vánoční koledy.

Jesličky betlém

Na samém sklonku adventu si lidé staví betlémy (jesličky) po vzoru sv. Františka z Assisi. Jesličky mají větší význam v některých evropských zemích, např. v Itálii, kde se nezdobí vánoční stromek a jesličky jsou tedy jediným symbolem vánoc. V České republice se staví především v rodinách věřících, v upomínku významu a původu vánoc.

Vánočka a ovoce

Vánočky dříve pekli mistři pekaři. Do nich se zapékala mince, která předpovídala svému nálezci zdraví a bohatství po celý příští rok.

Mísa s ovocem je hlubokým symbolem, který je nevědomky dodržován dodnes. Má symbolizovat tichou modlitbu za dobrou úrodu a víru, že nadcházející rok přinese stejný blahobyt jako ten minulý. Kromě čerstvého ovoce (tradičních českých jablek a hrušek) obsahovala často i sušené ovoce a ořechy.

Vánoční stromek

Vánoční stromek má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým. Ještě počátkem 16. století bylo zdobení stromků pronásledováno katolickou církví jako pohanský zvyk, později však bylo akceptováno. Větve jehličnanů se staly symbolem věčného života. První stromky byly údajně zavěšovány za špičku ke stropu, později byly zavěšovány i špičkou dolů.

Betlémské světlo

Od roku 1986 se v předvánoční době zapaluje v Betlémské jeskyni plamínek, který je pak skauty a dobrovolníky rozšiřován do světa jako Betlémské světlo.


Posted in Vánoční zvyky.