Vánoce 2022

Vánoce 2022 - recepty na vánoční cukroví, dekorace, přáníčka, ozdoby, vánoční dárky, obrázky, koledy, osvětlení, akce, trhy a zvyky ...

Kdy budou Vánoce 2022?

Kdy si letos o Vánocích 2022 s dětmi užijete volno a kdy budete muset jít do práce? Letos vycházejí dny pracovního klidu na vánoční svátky takto:

DatumKdy je volno
sobota 24. prosince 2022 Štědrý denden pracovního klidu
neděle 25. prosince 2022 1. svátek vánoční - Boží hod vánočníden pracovního klidu
pondělí 26. prosince 2022 2. svátek vánoční - Štěpánden pracovního klidu
úterý 27. prosince 2022pracovní den
středa 28. prosince 2022pracovní den
čtvrtek 29. prosince 2022pracovní den
pátek 30. prosince 2022pracovní den
sobota 31. prosince 2022 Silvestrden pracovního klidu
neděle 1. ledna 2023 Nový rokden pracovního klidu
pondělí 2. ledna 2023pracovní den

Vánoční prázdniny 2022

Jak budou dlouhé vánoční prázdniny? Děti letos si užijete o Vánocích 11 dní volna!!! Vánoční prázdniny pro základní školy, střední školy, základní umělecké školy a konzervatoře začínají v pátek 23. prosince 2022 a končí v pondělí 2. ledna 2023. Vyučování začne až v úterý 3. ledna 2023. Více informací najdete zde vánoční prázdniny 2022

Otvírací doba Vánoce 2022

Otevírací doba obchodů na Vánoce je podmíněna zákonem o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který vešel v platnost 1. října roku 2016. Ten nařizuje, že obchody nad 200 metrů čtverečních musí mít během vybraných svátků zavřeno. V následujícím seznamu uvádíme státní svátky, na které budou obchody uzavřeny:

DatumOtevřeno - zavřeno
sobota 24. prosince 2022 Štědrý denotevřeno zkrácená otevírací doba zpravidla do 12:00 (některé obchody také pouze do 11:00)
neděle 25. prosince 2022 1. svátek vánoční - Boží hod vánočnízavřeno
pondělí 26. prosince 2022 2. svátek vánoční - Štěpánzavřeno
úterý 27. prosince 2022běžná otevírací doba
středa 28. prosince 2022běžná otevírací doba
čtvrtek 29. prosince 2022běžná otevírací doba
pátek 30. prosince 2022běžná otevírací doba
sobota 31. prosince 2022 Silvestrotevřeno zkrácená otevírací doba zpravidla potraviny do 18:00 a průmyslové zboží do 13:00 (některé obchody také pouze do 12:00)
neděle 1. ledna 2023 Nový rokzavřeno
pondělí 2. ledna 2023běžná otevírací doba

Za kolik dní budou Vánoce 2022?

Také se už nemůžete dočkat? Tak tady se dozvíte za kolik dní budou Vánoce 2022.

Kalendář na prosinec 2022

Vánoce 2022 kalendář prosinec

Vánoce tradice význam slavení a historie

Význam slova Vánoce

Vánoce jsou křesťanské svátky, které jsou oslavou narození Ježíše Krista v židovském městě Betlémě. V Evropě navazují, a měly překrýt význam, původních pohanských oslav zimního slunovratu, svátku kdy se vítalo prodlužování dne (návrat Slunce).

Hlavní svátek (Narození Páně čili Boží hod vánoční) byl 25. prosince. Předchází mu advent (očekávání) končící Štědrým dnem 24. prosince.

K Vánocům se váže řada starobylých zvyků jako koleda, vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek nebo vánoční cukroví. Vánoce dnes slaví i ateisté právě pro tu krásnou tradici svátků pokoje, klidu, míru, rodiny a lásky.

Původ slova Vánoce

slovo Vánoce patrně pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc).

Vánoce v Bibli

Legenda v Bibli praví, že podle příkazu císaře Augusta ke sčítání lidu se Josef s Marií vydali do města Betléma, kde se Josef měl nechat zapsat k placení daní. V Betlémě ale nenašli nocleh a Marie porodila svého syna v chlévě. Položila ho do jeslí se senem. Pastýřům se zjevil anděl Páně a řekl jim: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán. Pastýři spěchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.

Historie slavení Vánoc v Českých zemích

V Českých zemích bylo prý v 18. století hospodyňkám povoleno péct vánočku, což předtím směli výhradně pekaři. Kromě darů pro šlechtice a úředníky bylo zvykem obdarovávat a hostit chudé a koledníky.

Tradice zdobení vánočního stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. První stromek v Česku postavil a ozdobil v roce 1812 režisér pražského Stavovského divadla Leibich, původem z Bavorska. Jako ozdoby stromečku se používalo ovoce, ořechy a perníčky, později skleněné, dřevěné, papírové nebo kovové ozdoby a v 19. století také svíčky.

Vánoční zvyky

Koleda

Koleda (z lat. calendae, první dny měsíce a roku) znamená v současnosti lidovou vánoční píseň. V koledách se však zachovaly stopy prastarého obyčeje obdarovávání. V mnoha lidských společnostech nebylo zdrojem osobní prestiže pouhé bohatství, nýbrž teprve štědrost. Koleda se konala v blízkosti zimního slunovratu, v době největší nouze, kdy se zámožnější hospodáři mohli blýsknout štědrým obdarováním hladových. Ti se o to sami přihlásili, když obcházeli dům od domu a zpěvem doprovázeli rituál žebrání.

Jesličky

Jesličky nebo také betlém je nejčastěji plastické zobrazení Ježíšova narození podle evangelií, doplněné a rozvinuté legendárními motivy. Může to být skupina osob (Marie, Josef a dítě Ježíš), častěji i s přístřeškem, s oslem a volkem. Výpravnější jesličky zobrazují i pastýře, kteří malému Ježíškovi přinášejí dary, případně i město Betlém, které tvoří pozadí scény. Od svátku Zjevení Páně mohou být zobrazeni Tři králové i hvězda, která je do Betléma přivedla.

Vánoční dárky

Nedílnou součástí Vánoc se však dárky staly až v 19. století. Bylo zvykem obdarovávat členy rodiny, ale i služebnictvo. Dárky se dávaly také žebrákům nebo tulákům bez domova, kteří v době křesťanských svátků zaklepali na dveře bohatších domácností.

Velmi starou tradici mají dárky, které 6. prosince nosí svatý Mikuláš, biskup v Myře v Malé Asii na přelomu 3. a 4. století.

Santa Claus, rovněž zkomolenina svatého Mikuláše, je v současnosti asi nejrozšířenější vánoční dárce. Je to postava amerického původu, která vznikla v polovině 19. století.

Ježíšek (německy Christkind, Jézuska v maďarštině a Ježiško ve slovenštině) rozdává dárky v České republice a na Slovensku, v Rakousku, jižním Německu, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Jižním Tyrolsku (severní Itálie), ve Švýcarsku a v dalších spíše katolických zemích.

Ve Střední a Jižní Evropě se dárky dávají převážně na Štědrý večer (24. prosince) a rozdává je Ježíšek, kterého lze ovšem vidět pouze v jesličkách. Od poloviny 20. století se však dárky stále častěji dávají i dospělým.

Vánoční kapr s bramborovým salátem

Do štědrovečerní večeře se dodržoval půst a nesmělo se jíst maso. Jako polední jídlo se na Štědrý den podával kuba (také staročeský, černý kuba). Je to tradiční české jídlo, jehož základem jsou kroupy a houby, často nakládané nebo sušené.

24. prosince se schází celá rodina na slavnostní večeři se speciálním postním jídlem, která je důležitou součástí oslav Vánoc. Při večeři jsou všichni svátečně oblečeni a jídelna je vyzdobena. Na stole může být ubrus s vánočním motivem a zapálené svíce. S jídlem se čeká, až bude shromážděna celá rodina. K večeři, která v minulosti musela být postní, se podává ryba, obvykle kapr.

Tradiční večeře se skládá z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem, který se připravuje jako obalovaný a osmažený. Z některých částí (hlava, jikry, mlíčí, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutná rybí polévka.

Již v rámci příprav na Štědrý den se v Česku peče vánoční cukroví, vánočka a štóla. Většina vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem.

Betlémské světlo

Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě a pak putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo přichází z Vídně, kde je rakouští skauti předávají o 3. neděli adventní (Gaudete) delegacím z celé Evropy; pro české země je přebírají brněnští skauti a rozvážejí v sobotu před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v kostelích, na náměstích, vánočních trzích, v knihovnách apod.

Vánoční písně

koledy, sloužily původně koledníkům, kteří obcházeli po domech a dostávali za to dary, teprve později se koledy začaly zpívat v kostele.

Zcela světské vánoční písně se objevily již na konci 18. století.

Největším vánočním hitem je podle zisků z prodeje nosičů píseň White Christmas (Bílé Vánoce) od Binga Crosbyho. Písně se prodalo přes 50 miliónů kusů, ale spolu s dalšími coververzemi by to bylo hodně přes 100 miliónů.

I ve 21. století se stále zpívají koledy, např. Tichá noc, Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, Půjdem spolu do Betléma, Pásli ovce Valaši, Štědrý večer nastal, Dej Bůh štěstí atd.

Betlémská hvězda

Betlémská hvězda, zmiňovaná v Matoušově evangeliu, vyjadřuje nadlidský, kosmický význam Ježíšova narození. Jako kometu ji poprvé zobrazil italský malíř Giotto di Bondone (1267–1337) v roce 1304 na fresce Klanění, patrně inspirován úkazem Halleyovy komety v září 1301.

Adventní věnec

Adventní věnec z jehličnatých větví se čtyřmi svíčkami, které se postupně zapalují, slouží k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Vznikl v polovině 20. století patrně v Německu.

Podobný účel má adventní kalendář z tuhého papíru s okénky, která slouží k odpočítávání dnů v Adventu a dětem ukazuje, jak daleko jsou ještě Vánoce.

Křesťanské Vánoce 2022

Křesťanské Vánoce je projekt, jehož cílem je přiblížit duchovní poselství těchto svátků pro nejširší veřejnost.
V nabídce adventních programů najdou návštěvníci adventní koncerty, mikulášské besídky, rorátní mše svaté, průvody světla, adventní duchovní obnovy, ale i časový rozpis, kdy je možné odnést si domů Betlémské světlo. Mezi vánoční nabídkou programů nechybí oblíbené možnosti návštěvy betlémů v jednotlivých kostelech ,půlnoční bohoslužby, slavnostní vánoční či novoroční bohoslužby, vánoční koncerty, vánoční představení živého betléma, obřady žehnání vína, obnova manželských slibů, silvestrovské děkovné bohoslužby či Tříkrálové koleda.