Vánoční tradice a zvyky je potřeba si s dětmi připomínat, aby nezapadly do zapomnění.
Obsah článku:
Vánoční tradice v českých zemích
Vánoční tradice a zvyky patří k Vánocům a Štědrému dnu jako je smažený kapr, koledy a vánoční pohádky v televizi. Vánoční zvyky a tradice, jejichž smysl nám dnes mnohdy uniká, vycházejí až z pohanských rituálů. Jiné zvyky pocházejí z křesťanská tradice.
Vánoční lití olova
Lití olova na Vánoce – je stará lidová vánoční tradice. Olovo se roztaví na lžíci nad ohněm a opatrně, ale naráz se lije do nádoby se studenou vodou. Vznikne odlitek podivného tvaru, ze kterého se přítomní snaží zjistit nějakou sudbu do budoucnosti. 30. listopadu děvčata pilně sbírají olovo ze starých oken nebo ho schválně kupují. Olovo dá na plechovou lžíci a nad plamenem svíce drží lžíci, až se jim olovo rozpustí. U sebe mají mísu nebo škopek s chladnou vodou, do níž lijí přes klíč křížový (na zubech má podobu kříže) rozpuštěné olovo. Z olova se ve studené vodě v okamžení tvoří rozličné tvary. Z těch je hádáno. Jsou v nich viděna sídla nebo ševcovská kopyta, tkalcovské člunky, vojenské zbraně, bochánky chleba, pera na psaní, srpy, rýče, motyky, cepy atd. Z těchto věcí dívky odhadují jakého řemeslníka neb živnostníka dostanou za manžela. Nebývala prý nouze o vtipy, výsměch i vzájemné škádlení. Jinde dívky zase házely ulité kuličky přes střechu. Kam zapadla kulička, hádaly že odtud přijde ženich.
Vánoční lití olova - kde se dá koupit
Zde se dá koupit kompletní sada na lití olova.
Videonávod k sadě na lití olova
Vánoční tradice které se dodnes dodržují
- Vánoční stromeček – je vánoční tradice bez něj si neumíme Vánoce představit.
- Svíčky - jsou symbolem hvězdy zvěstující narození Ježíše. Už pohanské národy zapalovaly ohně na oslavu zimního slunovratu. Na Štědrý den se zapalují svíčky za ty, kteří již mezi námi nejsou.
- U stolu by měl sedět sudý počet lidí. Lichý počet přináší smůlu.
- Smažený kapr - typický štědrovečerní pokrm je ryba. Ryba je symbol Ježíše Krista, v Řečtině jeho jméno zní jako Iesús Christos Theú Hyios Sótér (Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel). Zkratka Ichtys znamená řecky ryba.
- Další vánoční tradice jsou šupiny z kapra pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
- Vánoční cukroví - původ cukroví sahá pravděpodobně až do dob pohanství, kdy se připravovalo obřadní pečivo o zimním slunovratu. Původními tvary jsou měsíčky a kolečka s medem – připomínaly bohyni Měsíc (Luna) a boha Slunce.
- Jmelí nosí štěstí tomu, kdo pod ním projde a tomu, kdo je jím obdarován.
- Koledy - neodmyslitelnou součástí Vánoc jsou koledy. Koledy jsou lidové písně, původně skládané k obřadům zimního slunovratu. Později se skládaly koledy jako písně oslavující narození Ježíše.
- České a anglické vánoční písničky - další součástí Vánoc jsou české a anglické vánoční písničky. Jsou moderní obdobou vánočních koled, mnohé zlidověly a neumíme si bez nich Vánoce představit.
- Purpura je směs voňavých bylin, např. levandule, skořice a hřebíčku a drtě voňavých dřevin, které se teplem rozvoní. Tato vánoční tradice pochází z dob Keltů, kteří jako první vůně pálili na ohni voňavé jehličí.
- František je kužel z rozemletého hnědého uhlí s přidanou vůní kadidla.
- Vánoční hvězda - Pryšec nádherný (Euphorbia Pulcherrima) – tradiční květina pocházející z Mexika. Je oblíbená pro svoji vánoční červenou barvu palistů, které vypadají jako květy.
- Adventní kalendář - Adventní kalendář je vánoční pomůcka pro děti k odpočítávání čtyř týdnů, které zbývají do Vánoc.
- Dopis Ježíškovi - dopis Ježíškovi píší děti. Sdělují v něm jak byly celý rok hodné a co by si přáli za dárky na Vánoce pod stromeček.
- Vánoční betlém - dřevěný, keramický, papírový nebo jiný soubor figurek znázorňující narození Krista v městě Betlémě v chlévě v jesličkách na slámě.
- Zavěšování jmelí a líbání pod jmelím - prý přináší štěstí, odvahu a lásku. Ale prý jen tomu, kdo je jím obdarován a ne kdo si je sám koupí.
Starší vánoční tradice a zvyky které se dodržují již zřídka
- Vánoční tradice pouštění lodiček ze skořápek ořechů - lodičky se vytvoří z rozlousknutých skořápek vlašských ořechů, do kterých se připevní malé svíčky. Zapálí se a vloží do velkého umyvadla s vodou a nechají plout po hladině.
Každý z rodiny si udělá svou lodičku a také si ji hlídá.
Zůstane-li u břehu, příští rok vše zůstane při starém.
Pokud se potopí, jakákoliv snaha o zlepšení situace bude marná.
Dotýká-li se lodička jiné lodičky, znamená to lásku a přátelství.
Utvoří-li kruh s ostatními lodičkami, symbolizuje to dobré rodinné vztahy, přátelství, toleranci a vzájemnou úctu.
Ocitne-li se lodička osamoceně uprostřed ostatních, její majitel je zranitelný a bude potřebovat pomoc.
Ocitne-li se mimo kruh, v nadcházejícím roce se její majitel odstěhuje.
Točí-li se v kruhu, majitel lodičky neví, co od života chce a proto bude dále bloudit.
Zhasnutá svíčka symbolizuje neupřímnost, zradu nebo nemoc.
Dopluje-li svíčka sama k druhému břehu, získáte, po čem toužíte. - Ořechy - otec po štědrovečerní večeři rozlouskne ořech. Byl- li hezký a celistvý, pak i rodina bude žít další rok v pokoji a štěstí. Když byl ořech špatný, znamenalo nemoc a smrt v rodině.
- Házení střevícem – svobodné dívky házejí přes hlavu svůj střevíc. Obrátí-li se špička na střevíci na zemi patou ke dveřím, zůstane doma a nevdá se, pokud ale špička směřuje do dveří, odstěhuje se nebo vdá.
- Půst - na Štědrý den se zachovává až do večera půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
- Půlnoční mše vánoční - v Čechách se nejslavnější vánoční mše – také mše půlnoční, konaná o půlnoci 24. prosince, slaví v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
- Rozkrajování jablka – po skončení štědrovečerní večeře otec překrojí jablko napříč. Pokud jádra v jádřinci tvoří hezkou hvězdičku, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Mají-li ovšem jádra tvar kříže, někdo těžce onemocní nebo zemře.
Další vánoční zvyky a tradice si můžete prohlédnout kliknutím na zelené tlačítko níže.