Vánoční zvyky a tradice

Vánoční zvyky a tradice je potřeba si připomínat, aby nezapadly do zapomění.

Vánoční zvyky a tradice v českých zemích

Vánoční zvyky a tradice patří k Vánocům a Štědrému dnu jako smažený kapr, koledy a vánoční pohádky v televizi. Vánoční zvyky a tradice, jejichž smysl nám dnes mnohdy uniká, vycházejí až z pohanských rituálů. Jiné zvyky pocházejí z křesťanská tradice.

Vánoční zvyky a tradice které se dodnes dodržují

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček – bez něj si neumíme Vánoce představit.
Svíčky - jsou symbolem hvězdy zvěstující narození Ježíše. Už pohanské národy zapalovaly ohně na oslavu zimního slunovratu. Na Štědrý den se zapalují svíčky za ty, kteří již mezi námi nejsou.
U stolu by měl sedět sudý počet lidí. Lichý počet přináší smůlu.
Smažený kapr - typický štědrovečerní pokrm je ryba. Ryba je symbol Ježíše Krista, v Řečtině jeho jméno zní jako Iesús Christos Theú Hyios Sótér (Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel). Zkratka Ichtys znamená řecky ryba.
Šupiny z kapra pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
Vánoční cukroví - původ cukroví sahá pravděpodobně až do dob pohanství, kdy se připravovalo obřadní pečivo o zimním slunovratu. Původními tvary jsou měsíčky a kolečka s medem – připomínaly bohyni Měsíc (Luna) a boha Slunce.
Jmelí nosí štěstí tomu, kdo pod ním projde a tomu, kdo je jím obdarován.
Koledy - neodmyslitelnou součástí Vánoc jsou koledy. Koledy jsou lidové písně, původně skládané k obřadům zimního slunovratu. Později se skládaly koledy jako písně oslavující narození Ježíše.
Purpura je směs voňavých bylin, např. levandule, skořice a hřebíčku a drtě voňavých dřevin, které se teplem rozvoní. Podobné vůně pocházejí z dob Keltů, kteří jako první vůně pálili na ohni voňavé jehličí.
František je kužel z rozemletého hnědého uhlí s přidanou vůní kadidla.
Vánoční hvězda - Pryšec nádherný (Euphorbia Pulcherrima) – tradiční květina pocházející z Mexika. Je oblíbená pro svoji vánoční červenou barvu palistů, které vypadají jako květy.
Adventní kalendář - Adventní kalendář je vánoční pomůcka pro děti k odpočítávání čtyř týdnů, které zbývají do Vánoc.
Dopis Ježíškovi - dopis Ježíškovi píší děti. Sdělují v něm jak byly celý rok hodné a co by si přáli za dárky na Vánoce pod stromeček.
Vánoční betlém - dřevěný, keramický, papírový nebo jiný soubor figurek znázorňující narození Krista v městě Betlémě v chlévě v jesličkách na slámě.

Starší vánoční zvyky a tradice které se dodržují již zřídka

Zlaté prasátko

Pouštění lodiček ze skořápek ořechů - Lodičky se vytvoří z rozlousknutých skořápek vlašských ořechů, do kterých se připevní malé svíčky. Zapálí se a vloží do velkého umyvadla s vodou a nechají plout po hladině.
Každý z rodiny si udělá svou lodičku a také si ji hlídá.
Zůstane-li u břehu, příští rok vše zůstane při starém.
Pokud se potopí, jakákoliv snaha o zlepšení situace bude marná.
Dotýká-li se lodička jiné lodičky, znamená to lásku a přátelství.
Utvoří-li kruh s ostatními lodičkami, symbolizuje to dobré rodinné vztahy, přátelství, toleranci a vzájemnou úctu.
Ocitne-li se lodička osamoceně uprostřed ostatních, její majitel je zranitelný a bude potřebovat pomoc.
Ocitne-li se mimo kruh, v nadcházejícím roce se její majitel odstěhuje.
Točí-li se v kruhu, majitel lodičky neví, co od života chce a proto bude dále bloudit.
Zhasnutá svíčka symbolizuje neupřímnost, zradu nebo nemoc.
Dopluje-li svíčka sama k druhému břehu, získáte, po čem toužíte.
Lití olova – olovo se roztaví na lžíci nad ohněm a opatrně, ale naráz se lije do nádoby se studenou vodou. Vznikne odlitek podivného tvaru, ze kterého se přítomní snaží zjistit nějakou sudbu do budoucnosti.
Ořechy - otec po štědrovečerní večeři rozlouskne ořech. Byl- li hezký a celistvý, pak i rodina bude žít další rok v pokoji a štěstí. Když byl ořech špatný, znamenalo nemoc a smrt v rodině.
Házení střevícem – svobodné dívky házejí přes hlavu svůj střevíc. Obrátí-li se špička na střevíci na zemi patou ke dveřím, zůstane doma a nevdá se, pokud ale špička směřuje do dveří, odstěhuje se nebo vdá.
Půst - na Štědrý den se zachovává až do večera půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
Půlnoční mše vánoční - v Čechách se nejslavnější vánoční mše – také mše půlnoční, konaná o půlnoci 24. prosince, slaví v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
Rozkrajování jablka – po skončení štědrovečerní večeře otec překrojí jablko napříč. Pokud jádra v jádřinci tvoří hezkou hvězdičku, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Mají-li ovšem jádra tvar kříže, někdo těžce onemocní nebo zemře.